dnes je 3.12.2024

Input:

8 Další otázky spojené se vznikem pohledávek

10.5.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8 Další otázky spojené se vznikem pohledávek

UVEŘEJŇOVÁNÍ DLUŽNÍKŮ

Jednou z častých otázek, která se objevují v každodenní praxi fungování SV, je oprávněnost uveřejňování jmen dlužníků, a to jak na nástěnkách ve společných prostorách domu, na internetu či jejich uvedením v rámci schůze shromáždění vlastníků jednotek.

Nejprve je nutné si uvědomit, že jakékoliv nakládání se jménem a příjmením konkrétní fyzické osoby či s jinými jejími údaji, na jejichž základě lze tuto osobu identifikovat, podléhá přísné regulaci na základě zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o ochraně osobních údajů přísně omezuje jakékoli nakládání se jménem a příjmením konkrétní fyzické osoby či s jinými jejími údaji, na jejichž základě lze tuto osobu identifikovat. Dohled nad dodržováním zákonem stanovených povinností při zpracování osobních údajů vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů.

Pokud by SV na zveřejnění jmen dlužníků a údajů o dluhu trvalo, musí být splněny podmínky stanovené zákonem o ochraně osobních údajů, tedy aby tito dlužníci se zveřejněním svého jména v uvedeném seznamu souhlasili, a dále se SV musí zaregistrovat u Úřadu pro ochranu osobních údajů jako správce osobních údajů uvedených dlužníků. Bez souhlasu dlužníků a registrace u Úřadu pro ochranu osobních údajů zákon o ochraně osobních údajů zveřejnění údajů o dlužnících nepřipouští. Pokud by SV uvedené zákonné omezení nerespektovalo, hrozí SV ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů značná finanční sankce. Lze tedy doporučit v případě zveřejňování zápisů ze schůzí výboru tyto údaje anonymizovat.

K uvedené tématice se navíc Úřad pro ochranu osobních údajů opakovaně vyjádřil a konstatoval, že zveřejňování osobních údajů v souvislosti se vznikem pohledávek (bez předchozího souhlasu subjektu údajů, který musí splňovat veškeré požadavky zákona o ochraně osobních údajů) považuje za nepřípustné zasahování do soukromí osob, neboť zpřístupněním takového údaje, který byl získán na základě soukromoprávního vztahu, může dojít k poškození dobrého jména takové osoby v mnoha dalších vztazích, a to jak soukromoprávních, tak i veřejnoprávních. Úřad pro ochranu osobních údajů proto považuje zveřejňování osobních údajů v souvislosti se vznikem dluhů za nátlakové jednání, kterým jsou obvykle porušována i další ustanovení čl. 10 Listiny základních práv a svobod.

Pro doplnění je vhodné uvést, že údaje o výši dluhu konkrétních fyzických osob nelze ze shora uvedených důvodů zveřejňovat bez ohledu na to, zda se jedná o dluhy vzniklé na platbách příspěvků na správu domu a pozemku, či o dluhy na poplatcích za služby.

Příklad

Dotaz: Správce domu předává předsedovi výboru měsíční zprávy o finančním hospodaření SV s uvedením jmen dlužníků, členů SV a výší jejich dluhů. Není to porušování zákona o ochraně osobních údajů?

Odpověď: I když zákon o ochraně osobních údajů důsledně naplňuje Listinou základních práv a svobod garantované právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů, nelze všechna jednání týkající se nakládání s osobními údaji kvalifikovat jako neoprávněné zasahování do soukromí.

Samozřejmě, vyjmenování dlužníků na schůzi shromáždění SV či vyvěšení jejich jmenného seznamu na domovní nástěnce porušením zákona dozajista je, na druhou stranu na situaci, kdy je výboru společenství předávána zpráva o finančním hospodaření SV s uvedením jmen dlužníků, bych ovšem nepohlížela jako na porušení zákazu zveřejnění osobních údajů ve smyslu zákona. A to z následujících důvodů.

Jedním z úkolů výboru společenství je i vymáhání povinností uložených členům SV jménem společenství. Mezi tyto povinnosti patří i úhrada příspěvků na správu domu, záloh na úhradu za služby a rovněž úhrada nákladů spojených se správou domu. Domnívám se proto, že pro výkon této své působnosti je výbor společenství oprávněn znát jména konkrétních dlužníků, a pokud je správa domu vykonávána subjektem rozdílným od výboru, což pravidelně je, musí tuto informaci čerpat zprostředkovaně. Proto takový výklad zákona, který by neumožnil výkon pravomocí svěřených občanským zákoníkem, resp. vzorovými stanovami výboru společenství by odporoval smyslu zákona, a v tomto případě se z mého pohledu nejedná o neoprávněné zasahování do soukromí v rozporu se zákonem.

K tomuto svědčí i § 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů, kde je stanoveno, že správce osobních údajů může bez souhlasu subjektu údajů zpracovávat údaje (tedy i předávat), jestliže provádí zpracování nezbytné pro dodržení své právní povinnosti. Obdobně se k této věci vyjádřil i Úřad pro ochranu osobních údajů, který provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem.

UPLATNĚNÍ POHLEDÁVKY V RÁMCI INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ

Pokud je ohledně vlastníka jednotky zahájeno insolvenční řízení, je nutné uplatnit pohledávku SV v jeho rámci. Podávání přihlášek pohledávek je možné činit ve lhůtě k tomu stanovené soudem, je proto třeba hlídat aktuální stav insolvenčního řízení přes insolvenční rejstřík dostupný na webových stránkách ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz), kde jsou uveřejňována veškerá rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení. Na stránkách ministerstva spravedlnosti je rovněž k dispozici formulář pro přihlášení pohledávky.

Po přihlášení pohledávky se SV účastní insolvenčního řízení jako jeden z věřitelů. I když insolvenční řízení nezaručuje celkové uspokojení pohledávky, jedná se často o jediný způsob, jak se domoci alespoň jejího částečného uspokojení.

Pokud již lhůta pro přihlášení pohledávek uplynula, může SV zahájit soudní řízení návrhem na vydání platebního rozkazu, které povede k získání exekučního titulu. Nicméně dle insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) výkon (exekuci) rozhodnutí nebude možné provést (ust. § 109 odst. 1 písm. c), přestože výkon rozhodnutí, popř. exekuci postihující majetek dlužníka patřící do majetkové podstaty nařídit lze. Na druhou stranu, i když nebude možné nařízenou exekuci provést, její nařízení má pro SV význam z hlediska získání pořadí pohledávek při případné exekuci v důsledku skončení insolvenčního řízení. K tomuto je nutné dodat, že někteří autoři komentářů k insolvenčnímu zákonu přicházejí i s opačným názorem, tedy, že je možné v případě schválení oddlužení plněním

Nahrávám...
Nahrávám...