4 Mimosoudní řešení pohledávek za členem SV
Nastane-li situace, kdy je člen SV v prodlení s úhradou svých závazků, je třeba takovou situaci efektivně řešit a dosáhnout splnění závazku tohoto člena, společenství vlastníků přitom může postupovat několika možnými způsoby.
Prvním krokem při řešení prodlení člena SV bude výzva k dodatečnému splnění povinnosti. Takovou výzvu by měl člen SV obdržet bez zbytečného odkladu poté, kdy jeho prodlení nastalo, tedy poté, kdy uplynula lhůta k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Ta bývá obvykle stanovena příslušným rozhodnutím shromáždění či jiného příslušného orgánu SV.
Je vhodné, aby možnost poskytnutí dodatečné lhůty ke splnění platební povinnosti člena SV určovaly přímo stanovy SV a dávaly příslušnému orgánu SV (např. výboru) oprávnění takovou dodatečnou lhůtu stanovit. Stanovy mohou současně vymezovat, jaké maximální trvání může zmíněná dodatečná lhůta mít.
a) Uzavření dohody o splnění dluhu ve splátkách, započtení pohledávek, uznání dluhu
Pokud se vlastníci jednotek ocitají v pozici dlužníků SV, jsou v zásadě dvě možnosti, jak k těmto svým závazkům přistoupí – buď tyto závazky uspokojí dobrovolně, nebo tak neučiní. V závislosti na tom lze rozlišovat vhodné postupy SV ve vztahu k těmto osobám.
Nahoru Dohoda o splnění dluhu ve splátkách
V případech, kdy je člen SV sice ochoten dlužnou částku uhradit, není toho však dočasně schopen, může být namísto soudního vymáhání dluhu (k tomu viz dále) výhodnější uzavřít dohodu o splnění dluhu ve splátkách. Je však vhodné, aby bližší podmínky pro uzavírání dohod o splátkách výborem blíže upravovaly stanovy SV. Při existenci takové úpravy nevzniknou pochybnosti, zda např. některému ze členů SV není poskytována nepřiměřená výhoda a podobně.
Dohodou o splnění dluhu ve splátkách je dlužníkovi poskytována možnost, aby namísto jednorázové úhrady dluhu tento plnil dílčími platbami po delší dobu. Z problémů vznikajících v praxi lze jen doporučit, aby tato dohoda současně výslovně stanovila tzv. propadnutí dobrodiní splátek, resp. možnost sesplatnění celého závazku. Takové ujednání umožňuje, aby SV v případě, že dlužník některou z dlužných splátek neuhradí, po dlužníkovi vyžadovalo vyrovnání celé pohledávky, přestože její část měl dlužník platit teprve v budoucnu. Právní podklad takové dohody vyplývá z ust. § 1931 NOZ, který stanoví, že bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
Sesplatnění všech splátek má tu výhodu, že jej dlužník obvykle vnímá jako sankci za nesplnění své povinnosti a vynakládá tedy větší úsilí ke splnění svého závazku. Má však i odvrácenou stranu - dojde-li ke sesplatnění celého závazku, běží od tohoto okamžiku i promlčecí doba tohoto závazku. Pokud není příslušné řízení k vymožení dluhu zahájeno v promlčecí lhůtě, může se dlužník vznesením námitky promlčení splnění povinnosti svůj celý dluh (a tedy nejen jednu splátku, s níž se původně dostal do prodlení) splatit vyhnout.
Splnění povinnosti k jednotlivým splátkám může být v dohodě o splátkách zajištěno např. i smluvní pokutou - v takovém případě dostane-li se dlužník s úhradou do prodlení, je - vedle nadále existující povinnosti k úhradě splátky a povinnosti k úhradě úroků z prodlení - povinen uhradit smluvní pokutu, např. ve výši 500 Kč a podobně.
Dohoda o splátkách by měla současně upravit otázku, jaký vliv má povolení splátek na povinnost dlužníka platit úroky z prodlení. Lze sjednat jak to, že dlužník nebude (pokud řádně a včas uhradí všechny splátky)…
