3 Následky prodlení s úhradou dluhu
Pokud dlužník svůj závazek k SV uhradí dobrovolně a včas, nevznikají v praxi obvykle žádné nejasnosti. Výjimku tvoří dvě situace – pokud dlužník uhradí svůj závazek opožděně a pokud uhradí pouze část svých dluhů vůči SV.
Nahoru a) Zákonný úrok z prodlení
Nahoru Opožděná úhrada dluhu
Pokud dlužník uhradí svůj dluh SV opožděně, je zřejmé, že po určitou dobu byl s úhradou tohoto dluhu v prodlení. I přes následnou úhradu dluhu tak dlužníkovi vzniká povinnost uhradit vedle již zaplaceného dluhu i úroky z prodlení.
Povinnost hradit úroky z prodlení vzniká přímo ze zákona, nemusí být tedy mezi věřitelem a dlužníkem sjednána a jedinou podmínkou vzniku tohoto závazku dlužníka je, že se dostane do prodlení se splněním svého peněžitého závazku. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dle tohoto nařízení vlády je dlužník povinen hradit věřiteli úrok z prodlení, jež odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
Dotaz: Jsme SV a někteří vlastníci neplní své povinnosti a neplatí včas zálohy na služby a příspěvek na správu domu a pozemku. Při opožděné platbě chceme vybírat penále. Chtěla jsem se zeptat, zda se jedná v tomto případě o poplatek z prodlení, nebo úrok z prodlení?
Odpověď: V případě prodlení s úhradou příspěvků na správu domu a pozemku i úhradou za služby spojené s užíváním bytů a nebytových prostor je možné požadovat zákonný úrok z prodlení, nebyla-li sjednána jiná úroková sazba.
Nahoru Úhrada pouze části dluhu
Pokud dlužník svůj dluh sice uhradí, avšak jím poskytnuté finanční prostředky nepostačují pro úhradu celého jeho dluhu, vzniká v praxi často problém, na které jeho závazky má být platba použita. Dle ust. § 1933 NOZ, neurčí-li dlužník při platbě, na který ze svých dluhů plní, započte se plnění nejprve na dluh, o jehož splnění SV dlužníka již upomenulo, jinak na závazek nejméně zajištěný (ručení, zástavní právo), a pokud jsou všechny dluhy zajištěny stejnou měrou (resp. nejsou zajištěny vůbec), na dluh nejdříve splatný. V současné době tak lze částečnou úhradu prioritně použít na závazek nejdříve splatný, neoznačil-li jednoznačně dlužník svůj dluh, na který úhradu provádí (např. tím, že takový dluh výslovně označil, či že k bezhotovostní platbě připojil identifikaci např. variabilním symbolem) a všechny závazky jsou zajištěny stejně. Pokud by tedy např. dlužník v konkrétním případě uvedl, že platbu 3 000 Kč provádí na úhradu zálohy na správu domu a pozemku, nelze tuto částku použít k úhradě jeho závazku z vyúčtování záloh na služby.
Nahoru b) Další sankce pro případ prodlení
Nahoru Smluvní úrok z prodlení
Od účinnosti občanského zákoníku, tj. od 1. 1. 2014, lze na rozdíl od předchozí občanskoprávní úpravy sjednat úrok z prodlení ve výši odlišné (vyšší, ale i nižší) od zákonného úroku z prodlení stanoveného nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Občanský zákoník tak upřednostňuje smluvní volnost stran teprve v případě, že by výše úroku z prodlení nebyla mezi stranami sjednána, uplatní se uvedené nařízení a výše úroku v něm uvedená (odpovídá ročně výši repo sazby stanovené…
